Odyssea života 20

HORA  JEŠITNOST

AŽ  STANU  JEDNOU
NA  HOŘE  ZVANÉ
LIDSKÁ  JEŠITNOST
A  ŽIVOT  MI  DÁ  DO  MÝCH  DLANÍ
TO  CO  SI  SÁM  OD  NĚJ  VEZMU
TOTIŽ  MOŽNOST  K  NAHLÉDNUTÍ
A  CHVILKU  K  POCHOPENÍ
( A  VĚČNOST  K NEPOCHOPENÍ )
UVIDÍM  SÁM
KAM  VEDE  CESTA  K  LIDEM
A  DÁLNICE  OD  LIDÍ
( A  LESNÍ  PĚŠINA  ZE  DVEŘÍ )
PAK  POZNÁM
KOLIK  JEŠTĚ  ZŮSTALO
K  NAZÍRÁNÍ
A  POZNÁVÁNÍ
KAM  VEDE  LIDSKÁ  TOUHA
ZPOVÍDAT  SE
A  LIDSKÁ  ZÁŠŤ  A  LIDSKÁ  ZLOBA
ŽE  NEKONČÍ
                               *
TO  UŽ  VÍM
A  NEMOHU  SE  DOČKAT
TÉ  CHVÍLE  KDY
STANU  ÚPLNĚ  NAHOŘE
ZVANÉ
TAKOVÉ  OBYČEJNÉ  LIDSTVÍ .

ČEKANKA

JDI  SI

PRO  KVETOUCÍ  KVÍTEK

TAM  NĚKDE

NA  TÉ  PLÁNI

NA  TEBE  ČEKÁ

JDI

( JEŠTĚ  KVETE )

UŽ  LÉTA

JDI SI

( JEŠTĚ  ČEKÁ )

UTRHNI  SI !

CO VŠECHNO ( VŠECHNO )

VŽDY V PÁTEK
NA CESTU VYRÁŽÍ
SPĚCHÁ NA SVOJE NÁDRAŽÍ
A VLAK
                  KAMARÁD
                                          HO ODVÁŽÍ
NĚKAM ...
             *
JEDE ŘÍCT SVÝ
AHOJ
DO KONČIN SVĚTA
                         SVĚTU DÁL
SVÝM HORÁM
SVÝM STROMŮM
SVÝM ŘEKÁM
             *

CO VŠECHNO BY ZA TO DAL ...
*
( DNES VÁM UŽ NEŘEKNU NIC
DNESKA SPĚCHÁM )

MYŠLENKY VĚČNĚ ŽIVÉ

                 KYTKU

ANEBO

                STROM

CO Z NÁS JEDNOU VYROSTE

                MRAZIVÝM DECHEM

NAVĚKY OVANE JINÍ.

A MYŠLENKY ZELENÉ

                VĚČNĚ ŽIVÉ

                                         A NESMRTELNĚ
PRONESOU ZA NÁS
               JINÍ.

CHLAP

OČIMA  SE  SMÁL

OČIMA  SE  DÍVAL

A  ÚSTA  MĚL PŘITOM  VÁŽNÁ  A  NĚMÁ

OČIMA  SI  ZPÍVAL .

                        *

CHLAP  JAK  MÁ  BÝT

A  ŠIROKÉ  SRDCE

MU  V  HRUDI  PULSOVALO

ŠIROCE

A  JAK LASKAVÉ  MĚL  RUCE

A V  HLAVĚ  KÁMEN

MUDRCE

A  ZÚČASTNĚNÝ  POHLED  ČLOVĚKA

KTERÉHO  PRÁZDNOTA  SVĚTA

                                                 NELEKÁ .

VŽDY  KDYŽ  MĚL  PŘIJÍT

TAK  SE  OBJEVIL

A  SLOVEM  JADRNÝM  A  VŘELÝM

STÍSNĚNÝM  DUŠÍM  ULEVIL

PROTOŽE

                      OČIMA  SE  DÍVAL

                      A  OČIMA  SE  SMÁL

A  ÚSTA  MĚL  PŘI  TOM

                                               VÁŽNÁ

                                                              A  NĚMÁ

OČIMA  SI  ZPÍVAL .

BRÁNA   ( PORTA )

NA  HAMACE Z  MLHY
VEČER
                BABÍMU  LÉTU
                                               USTÝLÁ
A  JE  TU  SKORO  PODZIM
CO PÍŠE  LISTY  ŠUSTIVÉ
NA  JEJICHŽ  ŽILNATINĚ  POSÍLÁ
                                                          ZPRÁVY
A  S  NIMI  KURÝRA
NA  HLADINY  MECHOVÝCH  JEZÍREK
ZAVÁTÝCH  V  KAPRADINÁCH

ZPRÁVY
A  S  NIMI  KURÝRA

KTERÝ  SVÝM  ZVĚSTOVÁNÍM NEPOPÍRÁ
POČÁTEK  TLENÍ  OSTRUŽINAMI
                                       VYŠPERKOVANÉHO
                                                               KURÝRA
A  VRAŽDU  PAVUČINY  V  JEŘABINÁCH
V  NÍ  ZLATÁ  MUŠKA  UMÍRÁ
A  PORTÝR  JIHNE  ...  A  OTVÍRÁ

SLUNCE

JSME BEZTAK JEŠTĚ
NA MIZERNÉM
                               STUPNI VÝVOJE.
AVE
SUPERNOVA!
                            TY TOHO VÍŠ VÍC
                            NA ROZDÍL OD LIDÍ
                            KTEŘÍ SI MYSLÍ 
                            ŽE DOŠLI NEJDÁLE
                            A NIC JE NEPŘEDČÍ.

(TI LIDÉ NĚKDY NEVIDÍ
  ALE TOBĚ SLUNCE
  NĚKTEŘÍ ZÁVIDÍ)

AVE SLUNCE!
ZKUS POHASNOUT!

ODJEZD

JDI  SI  JEŠTĚ  LEHNOUT  MILÁ
DOSPI  SLADKÝ  SEN
AŤ  NEMŮŽEŠ  VE  DNE  POTOM  ŘÍCT
ŽE  JSEM  LUPIČEM .

VŽDYŤ  JÁ  JSEM  HOLKA  MOJE
SÁM  OKRADEN

( POVOLÁVACÍ  ROZKAZ  MÍSTO JÍZDENKY )
SEDÍM  TU  NA  PERÓNĚ
RÁNEM  PŘEPADEN .

PROMÍTAČ

CO ASI  DĚLÁ  MOJE  MILÁ
JE  ZASE  DOMA  TAK SAMA .
                        *
ZEĎ  NAPROTI  STRÁŽNÍ  BOUDĚ
POD  LUCERNOU  JE  BÍLÁ
A  SVÍTÍ POD  HVĚZDAMA .
JÁ  V  KHAKI  UNIFORMĚ
MARNĚ  PŘEMÍTÁM
PROČ  TADY
NA  BÍLOU  ZEĎ
TEBE  SI  ZROVNA  PROMÍTÁM .

ODJEDU  SÁM

ÁDIÉ 
LÁSKO
MOJE

ŘEKLAS´  MI
BOHUŽEL
ABYCH  ŠEL
TAK  JÁ  JDU
ABYCH NEPŘEKÁŽEL

ABYCH  NÁHODOU  NEPŘEKÁŽEL

SBOHEM  BUĎ  LÁSKO  MOJE
JAK  VIDÍŠ
MUSÍM  JÍT
( ALE  MÁM  JEŠTĚ  SNAHU )
TVÉ  PŘÁNÍ  POSLEDNÍ  VYPLNIT .
                               *
PROSÍM  TĚ
ZŮSTAŇ
TAM  KDE  JSI  LÁSKO  MÁ
( ODEJDU  SÁM )

IN VINO VERITAS

ZTRÁTA A NÁLEZY
NA VÁS SE NEZAPOMÍNÁ

VYPRÁVÍŠ

CHCEŠ MÍT SÁM SEBE
V HLUBINÁCH PRAVDY
PŘÍRODNÍHO VÍNA

JEDNADVACET

O PRVNÍ ZOUBEK
SE ZACHYTÍ ČAS 

JEHO CÍVKU ODVÍJÍM
(POMALU ALE JISTĚ)

DVAADVACET
PĚTDVACET

TŘICET
(NE, JEŠTĚ NEJSEM STARÝ)

ČTYŘICET
(JSEM MUŽ V NEJLEPŠÍCH LETECH)
KOLIK JSEM TOHO UŽ VIDĚL.
A PROŽIL
VLASTNĚ ANI MOC NE
(A ZTRATIL...)

PADESÁT
(MÁM UŽ PĚTILETÉHO VNKUA
A JEŠTĚ MI NENÍ ŠEDESÁT)
ŠEDESÁT
(A DŮCHOD - DOHONÍM CO SE DÁ?)

OČI  SLUNCE

KDYŽ  BYL  HLADOVÝ
DÍVAL  SE  ČASTO
RÁD  DO  SLUNCE
HNED  BRZY  ZRÁNA
I  PŘES  DEN
I  VEČER .
           *
PAK  VYROSTL
A  NA  KOUKÁNÍ
DO  SLUNCE
NEBYL  ČAS
ALE  PŘECI  JEN
NĚCO  ZŮSTALO
( PŘEDEVŠÍM
SLABŠÍ
ZRAK )
           *
Z  JEHO  OČÍ
JDE  SLUNEČNÍ  JAS .
TAK  PROVÁZÍ SLUNCE  VÁS
V  ŠEDIVÝCH  DNECH
A  ANI  VEČER
HOŘÍCÍ  VÍCH
NEUHASÍ
TEN  OHEŇ
                       V  NICH .

HEJNA


HEJNA DIVOKÝCH HUSÍ
VYSTŘÍDÁ PRVNÍ LETKA
ČERNÝCH VRAN
A JÁ MÁM CHUŤ VYSEDÁVAT
V TUTO DOBU U VARHAN
ZÁVIDĚT TĚM PTÁKŮM MUSÍM
                         *
DIVOKÉ HUSY
NEBO
ČERNÉ VRÁNY
NA TOM UŽ NESEJDE
CO JE TO ZAČ
(VŠEM TĚMTO PTÁKŮM ZÁVIDĚT MUSÍM)
JEJICH VOLNOSTÍ HOJÍCÍ SE RÁNY
ZPŮSOBENÉ LIDMI NA ZEMI
                        *
ZAČÁTKEM ZIMY UKRÝVÁM
PODZIM PRYČ
A HLEDÁM PEVNÉ ZÁZEMÍ.

NOC  (DEN)

SVĚTLE ČERNÁ
ČI
TMAVĚ BÍLÁ
ANEBO PROSTĚ ŠEDIVÁ
TMA
ZA NOCÍ BÝVÁ.
                  *
PROTOŽE MEZI DNEM A NOCÍ
JE VEČER
A MEHI NOCÍ A DNEM
JE RÁNO
NENÍ TO NESMYSL
(A ŠEDÁ BARVA NENÍ VÝMYSL)
                  *
ALE STEJNĚ 
SOUHLASÍM POUZE
S TMAVĚ ČERNOU NOCÍ
SE SVĚTLE BÍLÝM DNEM.

A TEHDY MEČ

SE ZMĚNÍ V PLUH

A OŠTĚP V SRP

JAK SLÍBIL BŮH

A ZBRANĚ SE PAK ROZTAVÍ

VE ZVONY JEŽ NÁS POZDRAVÍ

(1421) VAVŘINEC Z BŘEZOVÉ

MOTTO II :

SEDÍ TU S NÁMI UFO HORN

VYPRÁVÍ PŘÍBĚH PAŠERÁKA HAMPLA

CHTĚL BYCH BÝT HORALEM JAKO ON

A PŘITOM NEMÁM ANI DUŠI TRAMPA

(AUTOR NEZNÁMÝ)