JIMOVA TVORBA

497 Píšeme poezii / do šuplíku ale nechceme být slavní ne to  ne Jenom chceme říct těm lidem co se tak rádi holedbají co všechno mají že trochu ješitnosti stačí že jsou spíš k smíchu, než k pláči že se svou filozofií stárnoucí  nevystačí že IQ 50 ještě nic neznamená že tíhu tohoto světa             bereme za ně             sobě na ramena Šlápoty (zůstanou) Šlápoty moje                       vzdálené asfaltovanému koberci cest pošpiněnému hnijícím prachem velkoměst jsou provoněny dálkou nenasytnou která polyká nás po částech.                       * Šlápoty jako perly na šňůře zůstanou ale vcelku                      neroztrženy                      a vzdálené zůstanou nikým nespatřeny a nepošpiněny hnijícím prachem velkoměst.              499 Věčně nespokojeni jsou lidé.            S počasím: ať je zima nebo horko pořád prší a nezaprší.            S penězma:  mají jich dost nebo málo vždy neví jak

Léčivé bahno (Pozdě dospíváme) Téměř v dětství přišlo se s tím  - svornost    rovnost    bratrství Na prahu dospělosti pošetilá slova omšelá slova prázdná slova zbytečná Pravda (filosofům)  víra (bohům) důvěra (králům) a sliby (bláznům) lež o spravedlnosti (otrokům) něco svobody (pánům) pošetilci iluze a ideály pro hlupáky Asi aby byl život veselejší lepší je síla než rozum a mládí a život nám stačí hle kde kdo je svatý ale kdo je čestný? Kdo není čestný nemůže být hrdý neví co je láska je to jen slovo pro něj. Slovo dělá muže a chlap je chlap přímý a rovný má být avšak čin je čin a skromnost matka ctnosti a moudrost - jen lesní moudrost. To už dnes  životem paběrkujem a všechno si neseme na zádech s sebou celou tuláckou minulost svou dokud to jde jsme šťastní schováváme se se svým svědomím hledáme  místo na slu nci a  bahno to bahno léčivé. Též perly, ale ty když najdeme, házíme je sviním.  1986 Marušce  Bere