Tužkou psané sešity 4

Léčivé bahno (Pozdě dospíváme)

Téměř v dětství
přišlo se s tím
 - svornost
   rovnost
   bratrství

Na prahu dospělosti
pošetilá
slova omšelá
slova prázdná
slova zbytečná

Pravda (filosofům) víra (bohům)
důvěra (králům)
a sliby (bláznům)
lež o spravedlnosti (otrokům)
něco svobody (pánům)
pošetilci
iluze a ideály
pro hlupáky

Asi aby byl život veselejší

lepší je síla než rozum a mládí
a život
nám stačí
hle kde kdo je svatý
ale kdo je čestný?
Kdo není čestný
nemůže být hrdý
neví co je láska
je to jen slovo pro něj.

Slovo dělá muže
a chlap je chlap
přímý a rovný
má být
avšak čin je čin
a skromnost matka ctnosti
a moudrost - jen lesní moudrost. To už dnes 
životem paběrkujem
a všechno si neseme
na zádech s sebou
celou tuláckou minulost svou
dokud to jde jsme šťastní
schováváme se
se svým svědomím
hledáme 
místo na slunci
a bahno
to bahno léčivé.
Též perly,
ale ty když najdeme,
házíme je sviním. 

1986

Marušce 

Bereš za kliku.
Vcházíš. Zavíráš.
Zevnitř
necháváš klíč.
   -   -  
Mám jenom tebe.
 -   -  

 -   -  
Promiňte prosím

ale jsou dny
kdy  studený vesmír
teplem vás objímá
Slunce rozkvétá tam na loukách

a hvězdy 

se více třpytí

v tom studeném světle

se rodí lásky

(máme pro koho žít) 

... a pak 

navážeme promiskuitně

přervanou šňůru dní šedivých

rukou nepevnou

a perly házíme sviním

už je nechme tak

jak padly

Dál se snažíme

/marně/

zapomenout

1992

Fragmenty (Torzo)

... a cítím to vanutí (mojí) poezie

ta postrádá teplo (tvých) dlaní

tak zbývá mi jen jedno

vzít fragmenty našich básní

a torza myšlenek nevyslovených

i fragmenty představ obrazů nenamalovaných

zakletých do cárů papírů ...

Tak zastav se tu se mnou

ať teplo plamenů
jejich krátkého žití
nevyprchá jen pro mne
také zbytečně a nadarmo

1978

Balada o klacku a duze

Z postele ráno vykročit levou

nabít si hubu o klacky

pár panenek obtočit duhou

odvíčkovat ulitu a dávat si další

otázky třeba k snídani 

k večeři dát si pak panenku

nějakou druhou.

                 *

Už léta vídám ji

na nebi zářivou večernici

(ulovit s chovat ji pod čepici).

1978

509

Do torny našlapat

(celý náš vesmír)

patří nám

(mladým).

Trampská písnička v zimě

Je zima

klid v lesích

jen trampů pár

táhne

tam kdesi

Mrazivé ticho kolem

bílý sníh

měsíc ...

Tu tmu a chlad protíná

žár ohně

v našich písních

Ohnivé jiskry

letí celé do žluta

ke žhavým hvězdám

vzhůru k hostině

jen Mars je do červena

1978

Memorování a indoktrinace

Kdysi v dětství zmanipulovaní

opakovali mí spolužáci z 1.A

ve velkém sále na pódiu

před zraky rodičů a ředitele školy

coby pionýři s rudými šátky

naučená slova

"Vždy připraven".

Později pak už jsem byl větší

a sliboval jsem ilegálně o tmy

na oheň 

na knihu

na vlajku

na lesy a hvězdy

na řeky a hory

do noci nesla se slova

"Buď připraven." To bylo v Chrastavě 1974.

*

A teďka

když už jsem docela vyrost

bývám zaskočen múzou

bez tužky a kouska papíru.

                                                                     1978

Pozdní odchod na vojnu i z vojny

(a mám to za 7)

A slunce nad hlavou

a snad již den

sever proti jihu bojuje

a západ pomalu sympatizuje

 s východem

a východ potají pokukuje

po západu

Ale i tak je nám všem

proklatě jasné

že tu 3. světovou

nikdo nevyhraje

do skladu do týdne vrátím

svou lopatu i krumpáč

a pak

se již jen klackama

budou bít tlupy, rody a klany

(a my místo zbrojení mohli žít).

Mám slunce nad hlavou

jako hřejivý pléd

ono vydrží zářit ještě

několik miliard let.

A přesně nevím, co jsem si přál říct

svou pětistou pátou básní

snad jen Pardubice, 

Česká Třebová a Olomouc

práší se za kočárem

a dál Melč - vesnice v pohraničí

snad jsem psal dopis ke slunci

Zorro mstiteli, zhasni, raději zhasni

1978

503 a

I.

Tuhle krajinu opouštím

přestože znám malíře

kteří jinde nemohou žít

než v krajině pod haldami

pod popelavým sluncem

napíchnutým na stožáru

či posazeným

nad komíny od sazí

Ale ne

nikdy jsem na to nebl

malovat dělníky u vysokých pecí

nebo je mapovat

hluboko pod zemí

jak říkám

není to ta pravá esetika

Viděl jsem totiž

už hezčí krajiny

než je tato

a moly by co říci

"dnešní generaci"

která by ráda poznala

i něco jiného, než robotu a práci.

II.

Znám básníky

píšící poezii pro dělníky

nikdy ji nečtou ani rolníci

tito lidé, které práce šlechtí

na těle i na duchu

psát takové škváry

na to mne neužije

503 b

Vážení básníci a malíři

ze země popela

strusky a škváry

znám hezčí obrazy

tohle 

je poezie!

1977